Co znamená korektura textu závěrečné práce

Napsat bakalářskou, diplomovou nebo jinou závěrečnou práci se může někomu zdát jako obtížně zvládnutelný úkol. Jednak se musí poprat s odbornou částí své práce, což je většinou v pořádku (proto přece tu školu studuje), a pak musí mít práci bezchybně i po stránce gramatické a stylistické. Aby tomu tak bylo, nabízí se využití profesionála, který má rodný jazyk v malíčku. Tedy mě. :-)

Při korektuře textu se zaměřuji hlavně na následující případy, ve kterých se chybuje nejvíce:

• Koncové -i/-y;
• Shoda přísudku s podmětem;
• Jednopísmenné předložky a spojky na konci řádku – jde především o předložky k, s, z, v, u, o a spojky i, a. Spojka a má trošku zvláštní postavení. Typografická pravidla někdy říkají, že spojka a je na konci řádku akceptovaná, ale Akademická příručka českého jazyka hovoří jasně: je to nevhodný výraz při zalomení řádku, tedy sama na konci řádku stát nesmí. A já se tím řídím, takže vše bez milosti opravuji a přesouvám na řádek další.
• Dělení slov – záležitost, která někdy nemusí být úplně jasná. Zvlášť problematické jsou případy, kdy je první slabika jednopísmenná (např. slovo oběd) nebo se jedná o cizí slovo či jméno (např. Jacques).
• Interpunkce – náročná oblast, která někdy dokáže potrápit i zkušeného korektora, protože někdy nemusí být zcela jasné, co měl autor na mysli. Jsou věty a větná spojení, která je možno chápat vícero způsoby, a pak záleží na velkém citu korektora, aby s interpunkcí ve větě správně pracoval.
• Samostatnou podkapitolou interpunkce jsou uvozovky u citací zdrojů. Mnoho studentů tápe v tom, kdy se nejdřív píšou uvozovky a kdy interpunkční znaménko.
• Velká písmena;
• Správný slovosled – pokud je věta kostrbatá nebo příliš složitě stavěná, měním a přepisuji.
• Omylem se opakující slova – v zápalu psaní práce se stane, že autora napadne lepší výraz, ale ten předchozí zapomene smazat. To je práce pro mé zkušené oko, aby tyto případy našlo.
• Psaní mně/mě;
• Řadové číslovky;
• Složená přídavná jména vzniklá spojením s číslovkou – jsou to případy typu 4dvéřový, 2poschoďový.
• Zvláštní kapitolu tvoří typografické záležitosti, jako jsou např. lomítka, mezery, pomlčky a spojovníky a dále procenta, jednotky a další.

Je to jen část toho, na co se při korektuře zaměřuji.

Je zřejmé, že dělat korekturu textu znamená opravdu perfektně ovládat český jazyk. Když si nejsem jistá, mám k ruce Pravidla českého pravopisu, Slovník cizích slov a Akademickou příručku českého jazyka. Kromě toho je nutný i celkový rozhled v různých oblastech, protože nelze opravovat text, kterému člověk nerozumí.

Jakým způsobem korekturu provádím, popíšu v dalším článku.

Jitka