Jak korektura probíhá

Korektura není pouze o tom, že si práci přečtu a opravím chyby, které vidím na první pohled. Práci čtu většinou třikrát a nakonec ji ještě jednou rychle projdu, abych zkontrolovala, zda mám všechny konce řádků správně, zda někde něco neodskočilo apod.

První čtení je o celkovém porozumění textu a vychytání drtivého počtu chyb. Při tomto čtení odstraňuji největší prohřešky proti gramatice, typografickým pravidlům a stylistice.

Při druhém čtení se snažím nevnímat, o čem práce pojednává, ale snažím se soustředit na stavbu věty, stylistiku a gramatiku. Největší úskalí tohoto kroku je nechat se pohltit textem. To se člověk začte, a o stránku dál zjistí, že si nevšímá chyb, ale že si práci čte jako román. Takže zpátky a znova. :-)

Třetí čtení je o doladění částí, které nejsou zcela jasné. Může se jednat např. o otázku, zda jsou větné členy opravdu v poměru důsledkovém, nebo to je poměr slučovací. Někdy je rozdíl drobný, ale moje pečlivá a precizní povaha tyto věci nedokáže jen tak přeskočit, takže vše dopodrobna analyzuji a zkoumám, aby byl text v pořádku.

Poslední čtení je jen rychlé, kdy se dívám na konce řádků, zda na nich nezůstalo něco, co tam být nemá, zda je správné dělení slov nebo zda řádek „neodskočil.“

Korekturu provádím podle toho, co student požaduje a v jakém formátu mi práci pošle.

V naprosté většině případů pracuji ve Wordu formou revizí, které student pak může, nebo nemusí přijmout. Pokud opravuji něco, co si žádá vysvětlení, připojuji k textu komentář.

Když se mi do rukou dostane soubor v pdf, korekturu provádím formou zvýraznění a poznámek k textu, které si student pak sám opraví ve zdrojovém souboru.

Žádá-li student také kontrolu citací, potřebuji vědět, jaký citační styl jeho katedra preferuje. Nejčastěji to bývá styl APA nebo ČSN. Hojně využívaný je Harvardský styl odkazování v textu. U těchto prací pak kontroluji, zda jsou odkazy v textu správně vytvořeny. Nekontroluji správnost citací jako takových, to není v mých silách. Dále kontroluji seznam zdrojů na konci práce, a to opět formální stránku, nikoli faktickou.

V případě, že student požaduje pouze korekturu práce, nikoli formátování, zpracuji celou korekturu tak, jako by práce již naformátována byla. Tedy dbám i na osamocené konce řádků, zalomení textu a další typografické záležitosti. Studentovi pak vždycky při předání práce ještě píšu, na co si při formátování dát pozor nebo čemu se vyhnout. Velmi často se totiž stává, že když třeba přesunu jednopísmennou spojku na další řádek, při následném formátování dojde k posunu a třeba o dva řádky níž zůstane na konci řádku jiná spojka nebo předložka. Na to už vliv nemám, ale aspoň studentovi dám vědět, co si má pohlídat.

A jak to je s formátováním práce, se dočtete v dalším článku.

Jitka